Co dělat, aby Bílá kniha o budoucnosti EU neměla odstíny šedi? - Libor Michálek
Aktuality Zpátky na Aktuality

Co dělat, aby Bílá kniha o budoucnosti EU neměla odstíny šedi?

Bílá kniha představuje 5 základních scénářů možného vývoje EU do roku 2025:

  1. Pokračování v dosavadní praxi
  2. Spolupráce hlavně na jednotném trhu
  3. Státy, které chtějí, se integrují více
  4. Méně regulace, ale efektivnější
  5. Rozšíření spolupráce na více oblastí

TEZE 1: Snížení emisí směrnic a nařízení

Za 10 let existence Lisabonské smlouvy, která rozšířila hlasování kvalifikovanou většinou o 68 oblastí, se průměrná míra konkurenceschopnosti států EU zlepšila z 35. pozice na 34. místo ze 140 zemí světa. Hyperaktivita v přijímání legislativních aktů tedy není efektivní. Proto podporujeme variantu č. 4 v kombinaci s variantou 2.

TEZE 2: Snížení rizik eurozóny, ne sdílení

Z 19 zemí eurozóny celkem 14 nesplňuje Maastrichtská kritéria. Podíl veřejného dluhu na HDP v některých zemích 2 násobně překračuje stanovené limity (Řecko, Itálie, Portugalsko). Pokud nedojde ke snížení rizik eurozóny, pro ČR, která má 4 nejnižší podíl zadlužení, by vstup do eurozóny znamenal zvýšení rozpočtových rizik.

TEZE 3: Ochrana vnějších hranic

EU musí mít dostatečné právní nástroje, lidské a finanční zdroje pro důslednou ochranu vnějších hranic. Bezpečnostní a návratová politika by měla být koordinována s politikou spolupráce se zeměmi hlavně v severní Africe. Migrační krize nemá vést k budování evropské armády. Prioritně musí fungovat vojenská spolupráce v rámci NATO.

TEZE 4: Strategické akce jen při konsensu všech

Časté přehlasovávání kvalifikovanou většinou na Radě EU snižuje spokojenost občanů s EU (typicky kvóty). Mezi členskými státy by měla panovat nepsaná dohoda, že rozhodnutí s negativními dopady na některé státy nebudou přijímána. Oblasti, kde se rozhoduje jednomyslně (zahraniční politika, rodinné právo, atp.) by neměly být zužovány.

https://www.consilium.europa.eu/cs/council-eu/voting-system/unanimity/

TEZE 5: Demokratická kontrola Evropské komise

Nové vedení Evropské komise by se mělo zavázat Evropskému parlamentu (EP), že aktivity ve strategických oblastech bude vyvíjet jen po předchozí dohodě s EP a Evropskou radou. Evropská komise musí ke všem členským státům zachovávat rovný, nestranný přístup. Evropská komise nesmí nadužívat akty v tzv. přenesené působnosti.

TEZE 6: Spolupráce hlavně na jednotném trhu

Jednotný trh by měl být dobudován v oblasti energetiky, služeb a digitálních platforem. Základem konkurenceschopnosti je kvalitní infrastruktura, a to nejen dopravní. EU by měla více podporovat účelné a hospodárné projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP projekty). EU musí být schopna lépe čelit agresivní daňové optimalizaci.

TEZE 7: Omezení dotací velkým firmám

Rozpočet EU zejména v oblasti zemědělské politiky není efektivní. Plošné (nárokové) dotace nejsou podmíněné hospodářskou situací firem a tečou tak i do koncernů s miliardovými zisky. Podporujeme tedy stropování zemědělských dotací. Dotační politika obecně musí projít přezkumem efektivity. Priority podpory musí stanovit jednotlivé státy.

TEZE 8: Spolupráce s V4, USA a Izraelem

Podobně jako Německo uzavřelo v Cáchách v roce 2019 smlouvu s Francií, Česká republika by nadále měla v první řadě spolupracovat se zeměmi, s nimiž má dlouhodobě nadstandardní vztahy. Kromě Slovenska, Polska, Maďarska se jedná (mimo země EU) zejména o Izrael a USA. V dílčích oblastech může být přínosný i formát V4 plus (Rakousko).

TEZE 9: Vstřícná politika vůči demokratickým státům

Nové obchodní dohody s Velkou Británií (a případně dalšími státy, které by EU opustily) by měly být uzavírány za srovnatelných podmínek, které mají smlouvy s jinými demokratickými státy (Kanada, Norsko, Japonsko). V případě, že některá demokratická země přijme ochranná opatření (USA), neměla by EU ihned přistupovat k opatřením odvetným.

TEZE 10: Obezřetná politika vůči ostatním zemím

Obchodní spolupráce EU s autoritářskými a hybridními režimy musí být obezřetná zejména v případě investic z těchto zemí, které směřují do strategických odvětví (jaderná energetika, telekomunikace apod.). EU by měla průběžně analyzovat příčiny záporných obchodních deficitů a snažit se o jejich snížení, a to i cestou celních bariér.